Daňový systém v ČR prochází bouřlivým vývojem, v posledních letech neustálá novelizace legislativy nabrala takový spád, že ani dva nejvyšší orgány daňové správy – MF a GFŘ – si vzájemně nerozumí a jeden neví, jak vykládat zákony, které napsal ten druhý.
Současný stav daňového systému je charakterizován značnou mírou nestability a nepředvídatelnosti. Neustálé novelizace zákonů o daních z příjmů, DPH či silniční dani vedou k tomu, že jak podnikatelé, tak i daňoví poradci musí permanentně sledovat legislativní změny, které často nabývají účinnosti v rekordně krátkém čase. To vytváří prostor pro časté chyby, nejasnosti a v konečném důsledku i právní nejistotu.
Ministerstvo financí se snaží prosazovat reformy, které mají zjednodušit daňový systém a zefektivnit výběr daní. Generální finanční ředitelství naopak přináší výklady a metodiky, které někdy s původním záměrem zákonodárce nekorespondují. Tento nesoulad pak působí komplikace nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro samotné daňové subjekty, které se ocitají v pasti protichůdných výkladů.
Významnou výzvou je také digitalizace daňové správy. Projekty jako je Moje daně nebo online komunikace s finančním úřadem sice přinášejí moderní prvky do daňového procesu, avšak často narážejí na technické nedostatky a složitost uživatelského rozhraní. Podnikatelé tak čelí nejen právním, ale i technologickým komplikacím.
Aktuálním trendem je snaha státu zvýšit efektivitu výběru daní prostřednictvím důslednější kontroly a využívání analytických nástrojů. To se projevuje například rostoucím počtem kontrol zaměřených na transferové ceny či nadměrné odpočty DPH.
Závěrem lze říci, že český daňový systém se nachází v období turbulentních změn, kdy na jedné straně stojí snaha o modernizaci a zjednodušení, na straně druhé přetrvává chaos způsobený častými novelami a nekoordinovaným postupem orgánů daňové správy. Stabilita a předvídatelnost zůstávají klíčovými faktory, po kterých volají nejen daňoví odborníci, ale i široká podnikatelská veřejnost.